Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z důvodu vyčerpané kapacity těchto stránek jsme se rozhodli, že založíme nové stránky na nové adrese: www.konickova2.estranky.cz

                                    

                                      Holky z Pěkova 

Před pár lety jsem si doslova vydupala koupi malé, krásné, osmileté kobylky Welsch ponny jménem Jívka.

Koupě probíhala tak,že jsme s manželem viděli třikrát její zadek ve stáji, ale i tak se nám moc líbila. Jak já říkám: " jsem koňák Obrazekz leknutí" a přesto je to velká láska na celý život!

Jsem pyšná na svojí kamarádku Jívku!Byla vycvičená do všech situací, měla dobrého trenéra pana Václava Dohnala a jeho ženu Marušku z Vestce u Zaloňova.Chtěla bych jim touto cestou poděkovat za vše, co pro mojí kamarádku udělali!

Byla jsem po těžké nemoci a měla problémy jak pohybové, tak psychické.Nelze ani vylíčit mé začátky, jaké jsem měla problémy nasadit ohlávku, postroje, zapřáhnout....Opratě mi padaly z rukou, hrůza.Pomáhala mi jena hodná dívka, která radila a trpělivě mě učila. Jsem jí za to moc vděčná!

Stále se snažím zdokonalovat, čtu odborné články,časopisy, knížky.Jako matka dvou dospělých dcer a babička jsem ale měla stále pocit, že pro mojí kobylku by bylo dobré,kdyby měla hříbátko. Po poradě s panem Dohnalem bylo rozhodnuto a po kopytě jsme dojely k hřebci plných 65 km! Vše proběhlo v pohodě, Jívka si pamatovala i cestu, protože od Jaroměře pochází. Každou zatáčku, křižovatku, vše měla v paměti.Její pobyt u hřebce jsme spojily  s mým ozdravným pobytem v Lázních Velichovky.Bylo to pro nás obě moc krásné období.Kobylka si užívala koňské radovánky, po dlouhé době se opět viděla se svými koňskými i člověčími kamarády.Jen mě překvapila její reakce na změnu prostředí. U nás doma poslušná, tady doslova zdivočela. Vyčisti kopyta? Obtížná věc....Možná že i jí ta říje zaskočila ,ale postupem doby se zklidnila a opět zmoudřela.Domů jsme jely s nadějí, že za 11měsíců už budeme tři.

Moje toulavá krev ale neměla stání, dva měsíce po mé operaci kyčelního kloubu jsme spolu s Jívkou jely na několikadenní výlet do Orlických hor, kde jsme se jen tak toulaly , přespávaly u dobrých lidí a obě si užívaly nekonečnou pohodu.Neznám lepší léčbu ducha než přírodu a zvířata, pro mne je to má kobylka a pes.

Dnes již máme tří letou kobylku Jiskru, nádhernou ryzku., kterou jsme úspěšně zaškolili a nyní už tahá vozík společně se svou mamčou :-)  Naše barevná dvojička budí obdiv a rozesměje téměř každého, kdo nás potká....Přece jen: zkuste si představit malý vozík, do kterého je zapřežena dvojička ještě menších kobylek, které směšně rychle kmitají nožkama a každá má jinou barvu :-) No není ta představa legrační???? :-)

Na jaře roku 2007 jsem naplánovala akci, pro kterou jsem hledala podporu všech dobrých a nadšených lidí, kteří se nakonec v hojném počtu našli. S Jívkou jsme objely po příhraničí celou Českou  republiku.

Jsme moc rády, že jste nás při naší cestě podporovali....... ObrazekDěkujeme!!!!!